Domovina
Jižní a jihovýchodní Asie bohatě oplývá zástupci čeledí kaprovitých (Cyprinidae), parmiček (rod "Barbus" v širším pojetí) a razbor (rody Trigonostigma, Rasbora a Boraras). Další velmi rozsáhlou skupinou jsou asijské labyrintky (hlavně čeledi Belontiidae) a hadohlavci (Channidae).
Pevninská část orientální oblasti je charakteristická velkými řekami (Ganga, Mekong, Iravadi a Rudá řeka), které pramení ve vysokých horách, s mnoha kratšími přítoky.
Ostrovní řeky mají krátké teplé toky, které jsou na mnoha místech částečně zastíněny pralesní vegetací. Podnebí v nížinách je velmi teplé s pravidelnými a bohatými dešťovými srážkami - monzuny. Teplota vzduchu běžně přesahuje 30 °C. Teplota vody v řekách se pohybuje kolem 25 až 27 °C. Voda v četných a mělkých zavlažovacích systémech rýžových polí mnohdy dosahuje teploty přes 30 °C. Po celém území jihovýchodní Asie je velké množství umělých rybníků. Počátky jejich výstavby sahají více než 4 000 let do minulosti. Důvodem budování nádrží byla snaha zachytit dešťové srážky v období monzunů, kdy je jich nadbytek, a zachycenou vodu využívat pro zavlažování v období sucha. Dalším důležitým biotopem jsou rozsáhlé mangrovové porosty - brakické (poloslané) bažiny při ústí řek.
Ryby, chované akvaristy po celém světě, zde žijí v potocích a řekách, v umělých kanálech i v zatopených rýžovištích. Pod vodou i na břehu nad její hladinou rostou různé druhy bambusů, mechů a kapradin. Jako příklad nám může posloužit velmi známá a oblíbená měchýřka jávská (Vesicularia dubyana) nebo hnědovka křídlatá (Microsorium pteropus). Snad nejpopulárnějšími rostlinami této oblasti jsou kryptokoryny (Cryptocoryne), které se vyskytují od Indie přes jižní Čínu, Filipíny až po novou Guineu. Tyto a mnohé další rostliny žijí obojživelně na vyvrácených kmenech stromů, mokrých i ponořených kamenech a kořenech. Místní vodní flóra je druhově nejbohatší na světě. O značném vlivu rostlin na kvalitu vody již snad nikdo nepochybuje. Koryta řek obsahují značné množství jejich zbytků, listí a kůry stromů a dalších organických zbytků, takže voda je nasycena rostlinnými výluhy. Díky vysokému obsahu železa bývá často říční dno zbarveno do červena. V neposlední řadě tvoří součást říčního koryta i zvětralé úlomky skal. Voda je poměrně měkká a chudá na kyslík.
Z akvarijních ryb jsou nejrozšířenější parmičky ("Barbus"), jichž je bezpočet druhů. V řekách a potocích žije množství dánií (Danio, Brachydanio), razbor (Rasbora, Boraras), sekavců (Pangeo, Acanthopsis) a mřenek (Botia, Schistura). Další velmi početnou skupinu tvoří drobné labyrintky (hlavně čeleď Belontiidae). Vyskytují se ve všech oblastech jižní a jihovýchodní Asie a žijí hlavně ve stojatých vodách. Patří sem bojovnice (Betta), rájovci (Macropodus), čichavci (Colisa, Trichogaster), rájovečci a rájovčíci (rody Parosphromenus a Pseudosphromenus) a vrčivky (Trichopsis). V jižní Asii žije též několik druhů vejcorodých halančíků (Aplochelius, Oryzias).
zdroj: http://betta.wz.cz/domovina.html